Předseda Správní rady AEA odpověděl na otázky zpravodajského portálu EurActiv.cz

06.08.2012

Ing. Miroslav Mareš, předseda Správní rady AEA, odpověděl na následující otázky zpravodajského portálu EurActiv.cz.


Otázka:

Novela zákona o hospodařeni energii a potažmo energetické průkazy pro budovy získaly minulý týden v Senátu jen nízkou podporu. Co to podle Vás znamená?

Odpověď:

Novela zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií je dosud nejvýznamnější změnou od doby jeho trvání. Impulzem ke zpracování změny zákona je implementace evropské legislativy. Jedná se především o  směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a  o dílčí implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

V rámci návrhu změny byly rovněž provedeny některé systémové úpravy znění zákona a změny,  vyvolané praktickými zkušenostmi z aplikace zákona.

Proces schvalování změny zákona je jednoznačně politickým aktem a reflektuje strukturu politických sil obou zákonodárných sborů. Pro zákonem dotčené subjekty je však  podstatný výsledek  schvalovacího procesu, tedy zda a v jakém znění byl zákon přijat. Rozhodně není nijak určující poměr hlasů při hlasování.

Navrhované znění změny zákona o hospodaření energií, pokud bude i v závěrečné části procesu  schválen, v některých oblastech pouze upřesňuje dosud platná ustanovení a naopak některé povinnosti či procesy specifikuje jako zcela nové.

Je tedy třeba, aby se dotčené subjekty s novým zněním zákona co nejdříve a detailně seznámily a vytvořily tak předpoklad pro jeho správnou aplikaci. Nebude to jednoduché a pravděpodobně to nějaký čas potrvá.

Systémově je zákon správně  orientován ke zvyšování účinnosti užití energie. Stanovené nástroje vycházejí z požadavků na  sjednocení přístupů v zemích EU  při nastavení a kontrole podmínek pro  výstavbu tzv. nízkoenergetických budov, instalaci energeticky efektivních energetických zařízení a výrobu spotřebičů s vysokou energetickou účinnosti.

Bude velmi důležité zajistit správnou implementaci nových pravidel a  důsledně dbát na účel, pro který byla vytvořena. Bylo by nešťastné, kdyby důsledkem zákona byl stav, že se  trh bude orientovat pouze na  formální naplnění požadavků zákona.


Otázka:

Jak se díváte na názory, že pořizování energetických průkazů bude administrativně i finančně náročné a „výhodné jen pro auditory?

Odpověď:

Všechny zákonem stanovené dokumenty, tedy: energetický audit, energetický posudek, průkaz energetické náročnosti budov,  protokol o kontrole kotlů a příslušných rozvodů tepla a  protokol o kontrole klimatizačních systémů, mají specifikované požadavky na svůj obsah. Ten je orientován na účel, ke kterému je dokument určen. 

Všechny dokumenty, tedy i průkaz energetické náročnosti budovy, mají společný cíl užití. Jsou podkladem pro rozhodování. A je lhostejné, zda rozhodovatelem je vlastník, stavebník, provozovatel nebo schvalovací orgán. V tomto smyslu je třeba uvedené dokumenty chápat jako přínosné, neboť, pokud jsou metodicky správně a korektně zpracovány, přinášejí relevantní energetické, technické, ekologické a ekonomické  údaje o předmětu řešení.

Podklady pro rozhodování o jakékoli  investici  jsou důležité. Je třeba vyhodnotit podmínky realizace, její proveditelnost a, obecně, nároky a účinky této investice. K tomuto účelu slouží několik typů podkladů, například objemové studie, studie proveditelnosti, projektová dokumentace a v případě investic souvisejících s výrobou nebo spotřebou energie i dokumenty  požadované zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, zejména energetický audit, energetický posudek a průkaz energetické náročnosti budov.

Je třeba  tedy tyto podklady chápat jako nezbytný náklad na cestě ke konečnému rozhodnutí o realizaci, které nijak  nereálně nezvyšují náklady na projekt, ale naopak přispívají k efektivitě rozhodovacího procesu.

O „výhodnosti pro jen energetické auditory“ považuji za nutné sdělit několik poznatků. Činnost energetického specialisty, pokud je vykonávána správně a poctivě, je činností  odborně  a kvalifikačně velice náročnou, jde i o činnost odpovědnou. Energetický specialista je odpovědný za správnost podkladu pro rozhodnutí o, často velmi vysokých, investicích. Pro tuto činnost musí být ve vyjmenovaných případech i ze zákona pojištěn. Jsem přesvědčen, že energetický specialista, který si je vědom své odpovědnosti, pracuje v podmínkách permanentního rizika a nejistoty a za svojí práci si zaslouží odpovídající odměnu. Výši odměny  samozřejmě určuje a bude určovat  trh.

I v oboru zvyšování energetické účinnosti užití energie platí, že „nejlevnější nemusí být  současně i nejlepší“. Pracnost dokumentů definovaných v zákoně o hospodaření energií je poměrně vysoká a nelze proto reálně očekávat (a opět připomínám: za předpokladu korektního přístupu k řešení) extrémně nízké náklady na jejich zpracování.

Pevně věřím, že stát bude důsledně zajišťovat kontrolu kvality těchto dokumentů a vytvoří tak dobré předpoklady pro správné naplnění podmínek zákona.